Zápis a info pro prvňáčky
Upravený seznam potřeb pro prvňáčky
Po kliknutí z d e si můžete ověřit aktualizovaný seznam potřeb pro prvňáčky.
Klub předškoláčků - PASTELKA
V pondělí 28. dubna 2014 zahájí činnost klub předškoláků ZŠ TGM „PASTELKA“.
Na setkání s našimi prvňáčky se moc těšíme.
Oznámení výsledků řízení přijetí ke vzdělávání
Pro zobrazení kliknout sem.
Dny otevřených dveří u prvňáčků:
Vážení rodiče budoucích školáčků,
chceme se s Vámi podělit o radost, kterou právě prožíváme s našimi letošními prvňáčky a jejich rodiči.
Od 1. září ještě neuplynuly ani tři měsíce a prvňáčci na Základní škole TGM v Bystřici n. P. si už čtou. A co je nejdůležitější – čtou rádi a čtení je těší. Zásluhu na tom má tzv. genetická metoda výuky čtení a paní učitelky, které v prvních třídách tuto metodu využívají.
Srdečně zveme Vás i Vaše děti v úterý 3. prosince (nebo ve čtvrtek 16. ledna a v úterý 21. ledna 2014) od 8.00 hodin na návštěvu do prvních tříd Základní školy T. G. Masaryka v Bystřici n. P.
Budeme rádi, když naše pozvání přijmete, a těšíme se na Vás.
Zápis do prvních tříd:
Zápis do prvních tříd ZŠ TGM proběhne v pátek 31. ledna 2014 od 9.00 do 17.00 hodin.
Při zápisu zákonný zástupce žáka podá žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání.
Podáním této žádosti se zahajuje správní řízení, ve kterém ředitel školy rozhodne o přijetí či nepřijetí, a o tomto rozhodnutí předá zákonným zástupcům písemné vyjádření.
Při zápisu zákonný zástupce předkládá rodný list dítěte a svůj občanský průkaz.
K zápisu se dostaví i rodiče dětí, jimž byl v loňském roce ředitelem školy povolen odklad školní docházky.
Náhradní termín zápisu je stanoven na pondělí 10. února 2014 od 14.00 do 16.00 hodin.
Citace ze zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon:
Školský zákon, § 36 Plnění povinnosti školní docházky
(3) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad; dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.
(4) Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
Školský zákon, § 37 Odklad povinné školní docházky
(1) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.
(2) Při zápisu do prvního ročníku základní škola informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky.
(3) Pokud se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce žákovi dodatečně v průběhu prvního pololetí školního roku odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
(4) Pokud ředitel školy rozhodne o odkladu povinné školní docházky podle odstavce 1 nebo 3, doporučí zároveň zákonnému zástupci dítěte vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy, pokud lze předpokládat, že toto vzdělávání vyrovná vývoj dítěte.
Prvňáčci se učí číst tzv. genetickou metodou
Většina z nás se ve škole učila číst pomocí analyticko-syntetické metody (= slabikovací, kdy se spojují hlásky do slabik a potom se teprve přechází ke čtení celých slov). Ti, kteří však uměli číst ještě před vstupem do školy, využívali při čtení hláskování, četli tzv. po písmenkách. Dá se říci, že téměř každé šestileté dítě se umí podepsat hůlkovým písmem, které je zaujme především svojí jednoduchostí. Této skutečnosti využívá tzv. genetická metoda (geneze = vývoj), která je pro děti přirozenější a podle níž od letošního školního roku vyučujeme čtení v prvních třídách Základní školy T. G. Masaryka v Bystřici n. P.
Děti se začínají učit číst prostřednictvím velkých tiskacích písmen, která jsou dětem bližší. Je pro ně snadné zachytit a zapamatovat si grafickou podobu hůlkového písma. Poté se přirozeně přechází k osvojení si malé tiskací abecedy a děti jsou seznamovány i s psacím písmem. Hláskování pomáhá dětem i při psaní, neboť si postupně vybavují jednotlivá písmena a nedochází k jejich občasnému vynechávání.
Hlavní myšlenkou genetické metody výuky čtení je naučit děti číst s porozuměním, a to již od samého počátku, což jim vyhláskování slova a následně jeho celé přečtení umožňuje. Děti umí číst již po prvních 3 – 4 měsících ve škole, dokáží pracovat s textem, mnohem dříve mohou číst zajímavé texty, příběhy, pohádky. Jde o metodu přirozenou a motivující k dalšímu čtení.
Genetickou metodou se učilo čtení do roku 1951, kdy bylo v ČSR vytvořeno tzv. jednotné školství, které povolovalo pouze jedinou metodu výuky čtení – analyticko-syntetickou (slabikovací). Ve školním roce 1995-96 se souhlasem MŠMT ČR paní PhDr. Jarmila Wagnerová, CSc., koncipovala projekt, jehož cílem bylo využít myšlenek a zkušeností, které měl s genetickou metodou český elementarista a básník Josef Kožíšek. Jeho čítanka „Poupata“, která klade důraz na čtení a porozumění textu hned od počátku, je dodnes vzorem pro tvorbu českých čítanek a jistě si na ni rádi vzpomenou leckteří dědečkové a babičky.
Naši prvňáčkové již nyní běžně čtou, zapisují slova a krátké věty, vyťukávají slova na klávesnicích… Psaní podporuje čtení a naopak, a tak děti dělají veliké pokroky a práce je baví. Vidíme, že většina dětí čte s chutí a že tato staronová Kožíškova metoda podchytila jejich zvídavost a chuť do učení. S blížícími se Vánocemi se společně s dětmi těšíme, že knížka, kterou určitě pod stromečkem najdou, jim udělá radost a budou si ji moci samy začít číst.
Žádná z vyučovacích metod samozřejmě není spásná, není vhodné to chtít nacházet ani v genetické metodě. Je vždy nutné přihlédnout také k individuálním zvláštnostem a osobnímu tempu každého dítěte. U této metody chceme využít její motivace k dalšímu čtení, ke čtení s porozuměním, její smysluplnosti, přirozenosti a jednoduchosti. Jde přece o výběr cesty směřující k cíli.
Myslíme si, že jsme pro prvňáčky v naší škole tu správnou cestu zvolili, a chtěli bychom po ní jít i nadále.
Školní zralost - desatero pro rodiče dětí předškolního věku
Vstup do první třídy základní školy představuje pro dítě velkou životní změnu. Mění se role dítěte, prostředí, dospělí i vrstevníci, denní program, náplň činnosti, nároky i požadavky. Aby dítě mohlo zvládnout tuto náročnou situaci bez vážnějších problémů, mělo by být nejen dostatečně vývojové a sociálně zralé, ale také dobře připravené.
Materiál nabízí rodičům dětí předškolního věku základní informace toho, co by mělo jejich dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Jsou zde zachyceny jak výchovné, tak vzdělávací předpoklady. Je třeba mít ale na zřeteli, že zrání dítěte je nerovnoměrné, že každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, ale může se k nim přiblížit.
Přehled základních dovedností propojuje a sjednocuje cíle rodiny a školy. Proto je velmi důležitá spolupráce rodiny a školy, která se podílí na vzdělávání dítěte.
1. Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo, být samostatné v sebeobsluze
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• pohybuje se koordinovaně, je přiměřeně obratné a zdatné (např. hází a chytá míč, udrží rovnováhu na jedné noze, běhá, skáče, v běžném prostředí se pohybuje bezpečně)
• svlékne se, oblékne i obuje (zapne a rozepne zip i malé knoflíky, zaváže si tkaničky, oblékne si čepici, rukavice)
• je samostatné při jídle (používá správně příbor, nalije si nápoj, stoluje čistě, požívá ubrousek)
• zvládá samostatně osobní hygienu (používá kapesník, umí se vysmrkat, umyje a osuší si ruce, použije toaletní papír, použije splachovací zařízení, uklidí po sobě)
• zvládá drobné úklidové práce (posbírá a uklidí předměty a pomůcky na určené místo, připraví další pomůcky, srovná hračky)
• postará se o své věci (udržuje v nich pořádek)
2. Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• zvládá odloučení od rodičů
• vystupuje samostatně, má svůj názor, vyjadřuje souhlas i nesouhlas
• projevuje se jako emočně stálé, bez výrazných výkyvů v náladách
• ovládá se a kontroluje (reaguje přiměřeně na drobný neúspěch, dovede odložit přání na pozdější dobu, dovede se přizpůsobit konkrétní činnosti či situaci)
• je si vědomé zodpovědnosti za své chování
• dodržuje dohodnutá pravidla
3. Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• vyslovuje správně všechny hlásky (i sykavky, rotacismy, měkčení)
• mluví ve větách, dovede vyprávět příběh, popsat situaci apod.
• mluví většinou gramaticky správně (tj. užívá správně rodu, čísla, času, tvarů, slov, předložek aj.)
• rozumí většině slov a výrazů běžně užívaných v jeho prostředí
• má přiměřenou slovní zásobu, umí pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
• přirozeně a srozumitelně hovoří s dětmi i dospělými, vede rozhovor, a respektuje jeho pravidla
• pokouší se napsat hůlkovým písmem své jméno (označí si výkres značkou nebo písmenem)
• používá přirozeně neverbální komunikaci (gesta, mimiku, řeč těla, aj.)
• spolupracuje ve skupině
4. Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku, pravolevou orientaci
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• je zručné při zacházení s předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami a nástroji (pracuje se stavebnicemi, modeluje, stříhá, kreslí, maluje, skládá papír, vytrhává, nalepuje, správně otáčí listy v knize apod.)
• zvládá činnosti s drobnějšími předměty (korálky, drobné stavební prvky apod.)
• tužku drží správně, tj. dvěma prsty třetí podložený, s uvolněným zápěstím
• vede stopu tužky, tahy jsou při kreslení plynulé, (obkresluje, vybarvuje, v kresbě přibývají detaily i vyjádření pohybu)
• umí napodobit základní geometrické obrazce (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník), různé tvary, (popř. písmena)
• rozlišuje pravou a levou stranu, pravou i levou ruku (může chybovat)
• řadí zpravidla prvky zleva doprava
• používá pravou či levou ruku při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje (je zpravidla zřejmé, zda je dítě pravák či levák)
5. Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• rozlišuje a porovnává podstatné znaky a vlastnosti předmětů (barvy, velikost, tvary, materiál, figuru a pozadí), nachází jejich společné a rozdílné znaky
• složí slovo z několika slyšených slabik a obrázek z několika tvarů
• rozlišuje zvuky (běžných předmětů a akustických situací i zvuky jednoduchých hudebních nástrojů)
• rozpozná rozdíly mezi hláskami (měkké a tvrdé, krátké a dlouhé)
• sluchově rozloží slovo na slabiky (vytleskává slabiky ve slově)
• najde rozdíly na dvou obrazcích, doplní detaily
• rozlišuje jednoduché obrazné symboly a značky i jednoduché symboly a znaky s abstraktní podobou (písmena, číslice, základní dopravní značky, piktogramy)
• postřehne změny ve svém okolí, na obrázku (co je nového, co chybí)
• reaguje správně na světelné a akustické signály
6. Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• má představu o čísle (ukazuje na prstech či předmětech počet, počítá na prstech, umí počítat po jedné, chápe, že číslovka vyjadřuje počet)
• orientuje se v elementárních počtech (vyjmenuje číselnou řadu a spočítá počet prvků minimálně v rozsahu do pěti (deseti)
• porovnává počet dvou málopočetných souborů, tj. v rozsahu do pěti prvků (pozná rozdíl a určí o kolik je jeden větší či menší)
• rozpozná základní geometrické tvary (kruh, čtverec, trojúhelník atd.)
• rozlišuje a porovnává vlastnosti předmětů
• třídí, seskupuje a přiřazuje předměty dle daného kritéria (korálky do skupin podle barvy, tvaru, velikosti)
• přemýšlí, vede jednoduché úvahy, komentuje, co dělá („přemýšlí nahlas“)
• chápe jednoduché vztahy a souvislosti, řeší jednoduché problémy a situace, slovní příklady, úlohy, hádanky, rébusy, labyrinty
• rozumí časoprostorovým pojmům (např. nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně, dříve, později, včera, dnes), pojmům označujícím velikost, hmotnost (např. dlouhý, krátký, malý, velký, těžký, lehký)
7. Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• soustředí pozornost na činnosti po určitou dobu (cca 10-15 min.)
• „nechá“ se získat pro záměrné učení (dokáže se soustředit i na ty činnosti, které nejsou pro něj aktuálně zajímavé)
• záměrně si zapamatuje, co prožilo, vidělo, slyšelo, je schopno si toto po přiměřené době vybavit a reprodukovat, částečně i zhodnotit
• pamatuje si říkadla, básničky, písničky
• přijme úkol či povinnost, zadaným činnostem se věnuje soustředěně, neodbíhá k jiným, dokáže vyvinout úsilí a dokončit je
• postupuje podle pokynů
• pracuje samostatně
8. Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• uplatňuje základní společenská pravidla (zdraví, umí požádat, poděkovat, omluvit se)
• navazuje kontakty s dítětem i dospělými, komunikuje s nimi zpravidla bez problémů, s dětmi, ke kterým pociťuje náklonnost, se kamarádí
• nebojí se odloučit na určitou dobu od svých blízkých
• je ve hře partnerem (vyhledává partnera pro hru, v zájmu hry se domlouvá, rozděluje a mění si role)
• zapojí se do práce ve skupině, při společných činnostech spolupracuje, přizpůsobuje se názorům a rozhodnutí skupiny
• vyjednává a dohodne se, vyslovuje a obhajuje svůj názor
• ve skupině (v rodině) dodržuje daná a pochopená pravidla, pokud jsou dány pokyny, je srozuměno se jimi řídit
• k ostatním dětem se chová přátelsky, citlivě a ohleduplně (dělí se o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úlohy, všímá si, co si druhý přeje)
• je schopno brát ohled na druhé (dokáže se dohodnout, počkat, vystřídat se, pomoci mladším)
9. Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• pozorně poslouchá či sleduje se zájmem literární, filmové, dramatické či hudební představení
• zaujme je výstava obrázků, loutek, fotografii, návštěva zoologické či botanické zahrady, statku, farmy apod.
• je schopno se zúčastnit dětských kulturních programů, zábavných akcí, slavností, sportovních akcí
• svoje zážitky komentuje, vypráví, co vidělo, slyšelo, dokáže říci, co bylo zajímavé, co jej zaujalo, co bylo správné, co ne
• zajímá se o knihy, zná mnoho pohádek a příběhů, má své oblíbené hrdiny
• zná celou řadu písní, básní a říkadel
• zpívá jednoduché písně, rozlišuje a dodržuje rytmus (např. vytleskat, na bubínku)
• vytváří, modeluje, kreslí, maluje, stříhá, lepí, vytrhává, sestavuje, vyrábí
• hraje tvořivé a námětové hry (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře), dokáže hrát krátkou divadelní roli
10. Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě
Dítě splňuje tento požadavek, jestliže:
• vyzná se ve svém prostředí (doma, ve škole), spolehlivě se orientuje v blízkém okolí (ví, kde bydlí, kam chodí do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit když je v nouzi apod.)
• zvládá běžné praktické činnosti a situace, s nimiž se pravidelně setkává (např. dovede vyřídit drobný vzkaz, nakoupit a zaplatit v obchodě, říci si o to, co potřebuje, ptá se na to, čemu nerozumí, umí telefonovat, dbá o pořádek a čistotu, samostatně se obslouží, zvládá drobné úklidové práce, je schopno se starat o rostliny či drobná domácí zvířata)
• ví, jak se má chovat (např. doma, v mateřské škole, na veřejnosti, u lékaře, v divadle, v obchodě, na chodníku, na ulici, při setkání s cizími a neznámými lidmi) a snaží se to dodržovat
• má poznatky ze světa přírody živé i neživé, lidí, kultury, techniky v rozsahu jeho praktických zkušeností (např. orientuje se v tělesném schématu, umí pojmenovat jeho části i některé orgány, rozlišuje pohlaví, ví, kdo jsou členové rodiny a čím se zabývají, rozlišuje různá povolání, pomůcky, nástroje, ví, k čemu jsou peníze, zná jména některých rostlin, stromů, zvířat a dalších živých tvorů, orientuje se v dopravních prostředcích, zná některé technické přístroje), rozumí běžným okolnostem, dějům, jevům, situacím, s nimiž se bezprostředně setkává (např. počasí a jeho změny, proměny ročních období, látky a jejich vlastnosti, cestování, životní prostředí a jeho ochrana, nakládání s odpady)
• přiměřeným způsobem se zapojí do péče o potřebné
• má poznatky o širším prostředí, např. o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), o existenci jiných zemí a národů, má nahodilé a útržkovité poznatky o rozmanitosti světa jeho řádu (o světadílech, planetě Zemi, vesmíru)
• chová se přiměřeně a bezpečně ve školním i domácím prostředí i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře), uvědomuje si možná nebezpečí (odhadne nebezpečnou situaci, je opatrné, neriskuje), zná a zpravidla dodržuje základní pravidla chování na ulici (dává pozor při přecházení, rozumí světelné signalizaci)
• zná faktory poškozující zdraví (kouření)
• uvědomuje si rizikové a nevhodné projevy chování